Dovolená na ostrově Pag – s CK Adrialand
Pondělí v 17:06 | Lenka
4.-13.5.2012, penzion Belveder
Než jsme se vydali na cestu, četli jsme si na internetu spoustu recenzí ohledně daného zájezdu, pobytového místa, ubytování, stravy, komentáře k zajištění cestovky, aj. Nevěřili jsme vlastním očím a dost jsme se děsili, do čeho to vlastně jdeme. Ale hned na začátek můžu říct, že v životě jsem zatím nezažila asi lepší a luxusnější dovolenou! Bylo to báječné, veškeré klady a zápory se pokusím v této "recenzi" našeho pobytu sepsat.
Výjezd byl autobusem z Brna, od hotelu Grand (autobusové nádraží), podle stanoveného času v 19h. Cesta probíhala naprosto bez problémů, řidiči byli milí, pouštěl se film, zastávky byly pravidelné a dlouhé podle potřeby cestujících, možnost použití toalety v autobuse, zakoupení kávy, čokolády, atd. Po celé cestě není třeba nikde za toalety platit, pouze tedy v ČR a to 10Kč v Mikulově. Na hranicích s Chorvatskem nás všech probudili, vytáhli z autobusu a jednotlivě jsme museli předkládat občanské průkazy a pasy ke kontrole přes čtečku dokladů. Příjezd byl plánován na 8h ráno, dojeli jsme v 7:45h. Bez problémů jsme dostali pokoje, vyslechli základní instrukce a mohlo proběhnout samotné ubytování. První den se začínalo až večeří.
Doprava:
Probíhala klimatizovaným pohodlným autobusem s možností přisvícení, dívání se na film. Sedačky bez problémů polohovatelné, možnost používání WC (často bývají při zájezdech zamčené, zde ne).
Ubytování:
Penzion Belveder je ve velmi těsné blízkosti se stejnojmenným hotelem Belveder, nemají však nic společného. Často si je lidé pletou, proto jsou někdy recenze zkreslené. Z pláže vedlo do penzionu asi 40 schodů, kde jsme stanuli na hlavní verandě a jídelní terase. Zde stál samotný penzion, který měl jen 3 patra. Ne všechny pokoje jsou s balkonem, ty jsou na požádání a za příplatek. Pokoje jsou velice útulné, včetně povlečení. V pokoji je hlavní skříň, u každé postele noční stolek s lampičkou, dále stůl se židlemi. Každý pokoj má samostatnou koupelnu s WC a sprchovacím koutem. Přes den byla voda spíše vlažná, k večeru už horká (majitelé penzionu začínali ohřívat solárními panely). V uzavřené části jídelny byly k dispozici dvě velké lednice, které byly pro všech 45lidí (kapacitu lednice jsme ani plně nevyužili). V jídelně byla také možnost nalévání čaje nebo šťávy, stejně tak byla volně k dispozici varná konvice.

Strava:
Na internetových diskuzích se z 96% lidé shodli, že bylo jídlo naprosto odpudivé, takže byli nuceni chodit do restaurací a nakupovat si v potravinách. Pro nás to byl docela šok, ale vzali jsme více peněz a s tímto se smířili. Ovšem čekal nás šok - byli jsme první, kterým vyměnili kuchaře. Královnou kuchyně byla paní Helenka Macháčková, která přijela v doprovodu své fenky vlčice Báry, která ji doprovází na cestách již celých 15let. Tuto kuchařku nám seslalo samo nebe, protože to, co jsme dostávali k jídlu, jsme jen těžko každý den rozdýchávali a po příjezdu jsme se dost zhrozili také pohledem na váhu. Veškerá jídla byla připravena po domácku, nejednalo se o naprosto žádný polotovar! Což se opravdu jen málo vidí. Za těch málo peněz, které jsme za 10denní zájezd zaplatili, jsme ani v nejmenším nepočítali s tím, že nám budou nějak vyvařovat. Ovšem s p. Helenkou klobouk dolů!! Padl dokonce také návrh na nějaký zákusek po obědě, proto nám p. Helenka začala DENNĚ smažit obrovské domácí lívance, které jsme tak tak udrželi v ruce, potřené povidly a se šlehačkou! Ten jsme si vždy každý koupili za 10Kč. A věřte mi, že jste denně nezůstali jen u jednoho, někdy byly k dostání i po večeři nebo na svačinu, takže jim opravdu nešlo odolat… Co se týče svačin - nebylo tedy potřeba nijak výrazně utrácet, protože tyto velké syté porce v pravidelných intervalech zasytily i větší hladovce. Občas jsme si kupovali spíše něco na chuť (jak sladkosti, tak pečivo v pekárnách). Ale na nějaké dojídání se jsme neměli ani pomyšlení.
Jídelníček:
Sobota:
v - hovězí polévka, cikánské plecko, rýže, salát
Neděle:
s - sladký koláč, máslo, džem, chléb, kakao
o - smažené filé (aljašská treska), bramborová kaše, zelný salát
v - zeleninová polévka, vepřová plec na smetaně, knedlík
Pondělí:
s - sýr, šunka, máslo, džem, rajče, čaj
o - špagety s vepřovým masem a sýrem, čaj/šťáva
v - hrachová polévka, pečené kuře s rýží, rajčatový salát
Úterý:
s - rybí pomazánka, máslo, džem, paprika, rajče, chléb, čaj
o - čočka s vejcem, chléb, nápoj
v - bramborová plévka, vepřová plec po myslivecku, zelný salát, nápoj
Středa:
s - budapešťská pomazánka, máslo, džem, chléb, čaj
o - karbenátek, bramborový salát, nápoj
v - selská polévka s haluškami, vepřový guláš
Čtvrtek:
s - šunková pomazánka, máslo, džem, zelenina, čaj
o - vepřové kostky, rýže, míchaný salát
v - kmínová polévka, vepřová plec, zelí, knedlík
Pátek:
s - sýr, máslo, džem, chléb, rajče, čaj
o - zeleninové rizoto, zelný salát, nápoj
v - čočková polévka, kuře na paprice, těstoviny
Sobota:
s - párek, chléb, čaj
o - vepřový řízek, bramborová kaše, salát
Nákupy v potravinách a restauracích:
Veškeré potraviny, ať malé či velké, jsou označeny názvem "Kerum". Okolo je jich spousta. Pečivo se jak v pekárnách, tak obchodech, pohybovalo okolo 6-15kn (21-50Kč) za chleba, pivo v láhvi stálo okolo 4-7kn (14-25Kč), kdy pokladní automaticky započítávala zálohu na láhev 5kn (18Kč). Účet si vždy musíte nechat, protože láhve můžete vrátit pouze v dané prodejně a pouze s účtenkou. Jinak se v placení za lahve opravdu finančně vyždímete, pokud je následně nevrátíte. Nezaplatit zálohu nejde. Co se týče sladkostí, balíky bonbonů, lízátka, čokolády apod. se pohybovaly do 12kn. Mléko, máslo, jogurty, jogurtová mléka apod. vycházely úplně stejně jako v Česku, stejně tak ovoce a zelenina. Byli jsme zde mimo sezónu, takže co se týče ovoce, nebyl skoro žádný výběr (jen jablka, malé pomeranče, banány, někdy grepy, aj.), nebyla otevřená ani žádná tržiště. Kopeček zmrzliny je v celém městě za 6kn. Doporučuji kupovat spíše v zavřených kamenných cukrárnách, než na ulici, kde musí v horku chladit více, takže jsou zmrzliny spíše s kousky ledu a přemražené.
V restauracích je zajímavostí, že se nenechává žádné dýško, protože už je v ceně. Proto se nebraňte tomu, že vám zarputile budou vracet celou částku, kterou mají. Pizza byla vynikající a kvalitní do 45kn, spousta druhů těstovin do 35kn, točené pivo 15kn, vodu někde nabízeli chlazenou a neplacenou, někde pouze v láhvi a to od 8-12kn / 3dcl. Pivo, které našincům nejvíce chutnalo byl Pan a Karlovačko. Spousta restaurací láká poutačem na točenou Stellu Artoise, ale zjistili jsme, že to bylo spíše lákadlo, protože se jim prý nevyplatí narážet sud. Tak možná v sezóně…
Kultura:
Co se týče památek, ve městě jich příliš není. Na náměstí je přímo kostelík, do kterého vás nepustí, pokud nemáte sváteční oděv a zakrytá ramena. Takže dovnitř jsme se nedostali ani jednou. Kousek za centrem je také Benediktinský klášter, na náměstí muzeum Pažské krajky (vstupné 10kn). Pozůstatky starého města, které bylo ve středověku vypáleno a zničeno, můžete nalézt na protější straně města za mostem, spolu s kostelem a starými základy města.

Turistika, cyklo…:
Ostrov je skvělý na vycházky i vyjížďky! Není to jen pro zdatné, také pro turistické začátečníky a rodiny s dětmi. Stále je kam chodit. Můžete nad městem navštívit vrch Sv. Jiří, na kterém je mohutná kamenná mohyla. Ovšem nečekejte nějakou cestičku, po které k vrcholu dojdete. Žádná tam totiž není, musíte jít svahem přímo za nosem, přelézat veškeré typické kamenné zídky a doufat, že vás nikdo nechytí :) Dalším lákadlem je na protější straně města (za mostem) nejvyšší vrchol ostrova Sv. Vid, na který můžete vyjít jak z Pagu, tak z Kolanu nebo Novaljsi (tyto města se nacházejí za kopcem na druhé straně ostrova). Na tuto horu jsme se chystali několikrát, ale kvůli silnému slunečnu jsme se nakonec nevydali a raději půjčili skútr na objíždění ostrova.
Půjčit si můžete jak kola, tak skútry nebo auto. Auto bylo k půjčení jen jedno, a to Ford pro cca 5lidí za 800kn/den, plus si zaplatíte sami benzín. Docela jsme se toho báli, auto nebylo v nejlepším stavu. Půjčili jsme si tedy skútr a to byl teprve zážitek! Byl k zapůjčení jeden pro 2 osoby za 60kn/1h, 100kn/2h, 140kn/3h, 300kn/den. Kauci za půjčení žádnou nechtěli, jen musíte předložit řidičský průkaz, že jste oprávnění s ním vyjet (stačí skupina B), zaplatíte a necháte v půjčovně občanský průkaz. Dostanete přilby, klíčky, papíry ke skútru, potvrzení o zaplacení a jdete… Venku vám vysvětlí startování, jízdu, blinkry, tankování, dolijí vám olej. U půjčovny je přímo jediná benzinka ve městě, takže tam s vámi zajdou a ukážou, jak se tankuje a kde se platí. Vyjíždíte tedy s plnou nádrží, plnou ji pak musíte také vrátit. Za litr benzínu berou cca 11kn, takže vesměs stejná cena jako u nás. Za dvě hodiny objíždění ostrova jsme na benzince zaplatili 15kn, další den za 3hod (cesta do Bošany, Vodice, Novalji, Kolanu, Šimuni…) zaplaceno 22kn. Takže spotřeba opravdu jen minimální. Skútry jezdí rychlostí max. 45km. Ostrov není tak velký, na skútrech jsme objeli skoro všechno a za minimální peníz, s krásnými zážitky na odlehlých plážích, "horských" vyhlídkách na ostrovy a moře, návštěvy měst…
Je zde také možnost výletů, které vám delegátka domluví (např. noční Zadar, celodenní lodní výlet na Kornati…). Jelikož nebyla sezóna, půjčení člunů nebylo možné, ani fishpikniky ještě neprobíhaly.
Koupání:
Město je lemované spoustou pláží, ale rozhodně to není klasické letovisko, kde by byly pláže obrovské s možností slunečníků a kupy lidí. Právě naopak. Spoustá pláží má např. jen pár metrů, kde se vejde kolem sebe pohodlně 5 lidí a to je vše. Pláže jsou spíše u silnice, u soukromých domů, o trochu větší pláže jsou u hotelů. Některé větší jsou tedy jen soukromé. Na každé pláži je vybudované malé molo, takže i zde se dá slunit. Nedoporučuje se skákání do vody, protože ještě x metrů od břehu stále stojíte, má tedy velmi pozvolný vstup do moře. Vhodné pro rodiny s dětmi. Vemte si také obuv do vody, protože može je na každém kroku plné poustevníků, mořských okurek a krabů. Ježky jsme neviděli pod nohama vůbec, ale okolo jich bylo dost.
V blízkém hotelu je možné si zaplatit celodenní vstup za 40kn do jejich zastřešeného bazénu (27°C) s mořskou vodou, součástí ceny je také venkovní bazén, venkovní vířivka, křesla na opalování. Můžete libovolně odcházet a přicházet, vše je konrolováno, zpět se dostanete bez problému.

Cesta zpět byla velice rychlá, vyjeli jsme v 18:30h a místo plánovaného příjezdu v 10h, jsme do Brna přijeli už v 6:45h. Takže plánujte odvoz domů až po přejetí hranic, ne dopředu, abyste nečekali v zimě na nádraží jako my :)
Tímto ještě jednou moc děkuji delegátkám Janě a Danušce, a hlavně kuchařce Heleně Macháčkové!!!!
Tukožroutská polévka, aneb jak jsme ji zdárně zvládli
12. srpna 2011 v 12:17 | Lenka
Tato dieta je, dle mého, mezi lidmi velice oblíbená, protože její výsledky jsou 100%. Říká se, že po této dietě zhubnete nejméně 4kg, mohu jen potvrdit. Nemyslím si, že jde o tukové zásoby. Spíše vám dieta kompletně vyčistí tělo i střeva, vše odvodní. Dietu jsem zkusila kvůli problémům s žaludkem a následným potravinovým alergiím. Kdyby se k tomu přidalo i nějaké to kilo, kdo by byl proti…
Hned první den mě přestal bolet žaludek, přestala pálit žáha, přestalo bolet a bodat celé břicho. Bylo mi perfektně! Ale říkala jsem si, že to stejně nevydržím, protože už první den jsem byla po polívce a ovoci dost hladová. Kdyby tuto dietu se mnou nedržel i přítel, na rovinu - přestala bych hned první den, protože mi to prostě zpočátku nechutnalo. Teď jsem na sebe hrdá, že jsme to oba vydrželi celé a je nám dobře :)
Pokud nevydržíte bez každodenní kávy, sladkostí nebo alkoholu, rádi solíte… tak se do této diety vůbec nepouštějte, protože ji nedokončíte a vše bude zbytečné. Nedoporučuje se pak hned začínat znovu s tím, že "teď už to vydržím". Jednou zkusíte a další pokus byste měli zkusit až po několika měsících, abyste si nezničili tělo.
Dietu vřele doporučuji nejen pro snížení váhy, ale hlavně i při problémech se zažíváním, neustálým pocitem nafouknutého břicha, s bolením žaludku, při častém pálení žáhy, aj. Mně to skutečně pomohlo od prvního dne!
Na internetu je spousta variant této polévky, ale mám za to, že po usilovném hledání jsem našla ten nejlepší recept, ten pravý. Je totiž sestaven lékařem, který každý den přidává potraviny, díky kterým se necítíte tolik unavení a bez energie. Nedokážu si představit, že bych držela některé "podobné" diety tou formou, kdy lidé nevěděli o přídavných potravinách a jedli POUZE tuto polévku 7dní! Měli problémy s průjmy, zvracením, apod. Toto už je vážně extrém a blbost některých jedinců. Jiní podávají recepty s jinými složkami zeleniny, dochucují si ji, dokořeňují apod. To taky nemá absolutně žádný smysl. Níže uvádím příklad příšerného samo-receptu, který jsem našla na internetu…
Příprava polévky:
- 6 velkých cibulí
- 4-5 rajčat
- 2 velké zelené papriky (příp. bílé papriky, ne červené nebo žluté kapie!)
- 1 svazek dužnaté celerové natě
- 1 hlávka zelí
- 1 zeleninový bujon v kostce
- čerstvé bylinky
Ráda bych poradila některé vychytávky, na které jsme přišli. V tomto receptu si rozdělte vše na ½. Protože pokud nebudete polévku vařit v hrnci na zavařování, nemáte šanci celý tento obsah uvařit :) Tato poloviční várka vám vydrží asi na 3dny. I tak toho budete mít cca v 5lit hrnci až po okraj. Při první várce se mi příliš nechtělo do obchodu, tak jsem místo zeleninového bujonu přidala bujon Natura. Neradím dělat totéž :D Polévka byla opravdu hnusná, oproti dalším várkám, které již byly se zeleninovým bujonem od Vitany :) Jedli jsme polévku spolu s přítelem dva, takže jsem si dovolila dát do této poloviční várky bujon celý. Navíc jsme použili domácí rajčata ze zahrady, takže celou várku to obarvilo mírně do červena a celou ji to krásně prosladilo chutí rajčat.
Jak se tato dieta užívá?
- 1.den: Tukožroutská polévka v hlavní roli, kromě ní jezte jakékoli ovoce, kromě banánů, v množství 1kg/den. Pijte neslazený čaj a neperlivé vody, s každou sklenicí vody přispíváte k váhovému úbytku!
- 2.den: Jezte opět tukožroutskou polévku a kromě ní můžete sníst 1,5kg čerstvé zeleniny. Nezapomínejte na pitný režim.
- 3.den: Jezte polévku a jakékoliv ovoce a zeleninu. Mezi porcí ovoce a zeleniny se pokuste dodržet 2hod odstup. Hodně pijte!
- 4.den: Základem je opět tukožroutská polévka. Kromě ní můžete sníst 3 banány a vypít kromě vody také 1 litr odtučněného mléka.
- 5.den: Snězte alespoň 2 porce polévky. Kromě toho můžete 300g vařeného hovězího a 6 čerstvých rajčat. Musíte vypít alespoň 2,5lit neperlivé vody, abyste odbourávali kyselinu močovou a necítili se příliš unavení.
- 6.den: Snězte alespoň 2 porce polévky. Vyjma polévky můžete 300g hovězího masa pečeného na grilu bez tuku a jako přílohu čerstvou zeleninu. I dnes nezapomínejte pít!
- 7.den: Zkuste sníst alespoň jednu porci polévky. Kromě toho jezte rýži Natural a syrovou zeleninu. Hodně pijte!
Nás průběh diety:
První den jsme k polévce pili neslazený čaj, čistou vodu z kohoutku (do ní vymačkaný citron pro lepší chuť a snadnější pití). Z ovoce jsme volili převážně jablka, nektarinky a vodní meloun, který sám o sobě dost zasytí. A samozřejmě polévku
V druhém dni byly našimi favority kedlubny, mrkve a okurky. Opět spousta vody, případně neslazeného čaje.
Třetí den jsme kombinovali předešlé dny. To už jsme dostávali stále větší hlad. Vodní melou byl velice vhodný po ránu, protože dokonale zasytil a dodal organismu vodu. Polévku i nadále jíme na snídani, oběd a večeři. Když nebylo co na svačinu, dali jsme si polévku a dojedli se nějakou zeleninou. Pití opět stejné.
Čtvrtý den jsme s chutí zdlabali na snídani jeden banán a sklenici nízkotučného mléka. Jak nám chutnalo! Jindy bychom si ho pořádně nekoupili :) pokud to někdo nemá rád takto oddělené, může vzít sklenici tohoto mléka, dát do něj půl banánu a tyčovým mixérem rozšlehat. Uděláte si hutný koktejl a pošmáknete si. Banány perfektně zasytí.
Pátý den už jsme mohli vařené hovězí. Na to jsme se těšili jak malí. Nezdá se to, ale takováhle 300g porce je opravdu k prasknutí. Zpočátku jsme ho hltali, ale ke konci už nám lezlo krkem jak samotné maso, tak jeho planá chuť… zřejmě bylo lepší si maso rozdělit část i na večer, ale my jej snědli naráz k obědu. Nechejte si z masa daný vývar, schovejte do lednice, ke konci týdne uděláte výbornou polévku, jako my ;)
Šestý den bylo maso opečené. Koupili jsme si libovější kus masa, nařezali, hodili na pánev. Řeknu vám, že bych raději žvýkala to vařené maso, než tuhle opečenou neochucenou podrážku, která uvnitř zadržela syrovou šťávu masa a pořádně se nedala požvýkat :D Pokračovali jsme se zeleninou i polévkou. To už byla uvařená 3.várka v hrnci. Polévka nám zachutnala, takže jsme se cpali spíše jí.
Sedmý den již není povinný ani nutný dodržet do puntíku. Ale samozřejmě se nesmíte ani cpát tím, co před týdnem! Měl by to pro vás být den, kterým se snažíte malinko tělo přizpůsobit a zvykat zpět na běžnou stravu. Na snídani jsme si dali Actimel. Ke svačince bílou Activii a hrst suchých Cornflakes. K další svačině, kolem 12hod, si dal přítel tukožroutskou polévku, já syrovou zeleninu. Ke společnému obědu jsme se dostali ve 14hod, kdy jsme si dali na sucho osmaženou rybu (bez soli!) a nesolenou rýži smíchanou se směsí zeleniny udělanou v páře (hrášek, kukuřice, mrkev, fazolky, květák). A jak jsme si pošmákli!!! Žaludky jsme měli velice rychle plné, protože po celém týdnu byly spíše stažené. K večeři jsme s dali méně osolený hovězí vývar, zbytek neslané rýže se zeleninou. Po večeři, cca ve 20hod jsme si připravili bílý jogurt Zott a smíchali jej s rozmačkanými jahodami.
Na závěr bych chtěla říct, že svůj účel tato dieta splnila na 110%! Cítili jsme se sice celý týden velice slabí a unavení, bolely nás svaly jako po posliování, cca 4.den jsme si 3x za den zdřímli… ale těla jsme si dokonale pročistili. Občas se lidé bojí, aby tuto dietu zvládali při zaměstnání. Já jsem byla celý týden doma, ale přítel normálně pracoval a šlo to bez problémů. Při dietě se nevyskytuje žádný průjem, že by vás polévka proháněla, právě naopak. Na velkou si zajdete až tak 4.-5.den :) když vás toto vše odvodňuje, chodíte celý týden skoro co 20min čůrat, ale není to nic strašného. Čím víc, tím líp, protože vše odchází z těla.
Já jsem si odpočinula od bolestí žaludku a shodila jsem při tom 5,5kg, na bocích a stehnech úbytek o 2,5cm, přítel má vypracovanou sportovní postavu a na váze zaznamenal úbytek 4,5kg, takže to opravdu není jen o tucích, ale usazeninách ve střevech a postupném odvodnění organismu.
Přeji mnoho zdaru při držení diety! Nezapomínejte, že tuto dietu nelze držet déle než daných 7dní a možnost ji zopakovat by měla nastat nejméně po 7-8měsících!
---------------------------------------------
Špatný recept:
Zde uvádím onen zřejmě "samo-recept", který je opravdu příšerný: http://www.mineralfit.cz/diety-a-cviceni-clanek/tukozroutska-polevka-zabira-115
Dieta je dle mého chybná a zavádějící. Jasně, když nevydržíte originál, tak si uvařte toto, ale nečekejte, že budete mít kdejaké výsledky… Chyby této diety:
- říká, že máte do polévky přidat i mrkev. Hloupost. Ta se musí při dietě jíst syrová. Navíc je v polévce k ničemu, není vodnatá, tudíž vám při odvodnění s ostatní zeleninou vůbec nepomůže
- další hloupost, kterou zde čtu je "dle chuti přikořeňte"… to opravdu no comment…
- přidejte 2 bujony - tak vařím běžnou polévku, kterou se můžu cpát jindy, nebo polévku, která mi má pomoct zhubnout a pročistit organismus?
- v průběhu diety jezte ovoce, zeleninu, ryby… tak tohle můžu jíst denně i bez diety, nemyslíte? Kde je nějaké denní dávkování? Copak mám tohle vše tlačit denně? No proč ne? Když mi polévka nebude chutnat, budu pořád tlačit jen rybu, rýži, sladké ovoce… opět - KATASTROFA
- apod.
Spuštění nového webu "www.poicephalus.eu"
10. června 2011 v 19:28 | Lenka
Máte doma papouška senegalského, p. konžského, p. meyeri, p. červenobřichého, aj.? Jsou vašimi společníky a mazlíky? Pak je tento web určen právě pro vás!
Spustili jsme speciálně zaměřený web "www.poicephalus.eu", který je zaměřen na chov afrických papoušků jako mazlíků. Nejsme zaměřeni na chovná zařízení a rozmnožovaní, ale na vzájemné poradenství, zkušenosti, informace před koupí, atd. atd.
Web je v neustálé výstavbě, zatím zde naleznete úvod do tohoto rodu, druhy papoušků spolu s jejich charakteristikami, v sekci "Strava" jsme přidali seznam nebezpečných rostlin a potravin, bezpečné dřeviny a rostliny na okus, ovoce a zelenina, vitaminy, ořechy, aj.
Dále se zde rozšíří informace jak koupit papouška a na co si dát pozor, seznam ověřených a spolehlivých chovatelů, připravuje se také celá sekce "Bydlení-klece, voliéry", kde naleznete vhodné dodavatele a obchody ke koupi, vhodný rozměr a rozteč drátů, hračky bezpečné i nebezpečné, zařízení klece, její příslušenství, aj.
V sekci "Články" můžete sami přispívat nějakým svým článkem, reportáží, zkušeností.... to je jen na vás. Samozřejmostí je připomínkování webu, doplňování vašich znalostí a informací, možnost podílení se na některých sekcích, aj.
Součástí webu je také diskuzní forum, kde si mohou chovatelé mazlíků tohoto rodu vzájemně radit, představit svého papouška, varovat či vychválit daný druh, aj.
Nově nás naleznete také na Facebooku: http://www.facebook.com/pages/Poicephaluseu/228662927146524
Do budoucna hodláme zřídit také fotogalerii a osobní profily papoušků, aj.
Kontaktovat nás můžete na: info@poicephalus.eu
Hledání ztracené Ary
23. dubna 2011 v 14:52 | Lenka
Ve dnech 21. a 22.4. byla viděna červená Ara. Lidé vypověděli shodnou polohu - na stromě, v Ostravě-Zábřehu, ul. Středoškolská, přímo naproti Střední škole stavební. V oba dny ji viděli, ráno i přes den. Při jednom pozorování lezla Ara po stromě vzhůru k větvi, na které seděl také papoušek, celý šedý, a větší než daná červená Ara. Netušíme, oč mohlo jít.
Včera ráno byli viděni také. V 18hod jsme sedli do auta a vydali se je hledat a nahlásit. Úmyslem bylo odvézt je do Ostravské ZOO do karanténní místnosti, aby měli možnost dle kroužku vyhledat majitele. Vybaveni dobrotami a čerstvým ovocem jsme vyjeli.
Papoušci už na svém místě nebyli. Hledali jsme asi hodinu po okolních stromech a křoví. Pokud seděli 2dny na tomtéž stromě, dedukovali jsme, že budou mít zastřižena či přistřižena křídla, proto nebudou daleko. Problém však je, že v nejbližším okolí jsou stromy a keře pouze na soukromém pozemku školy, kam jsme se nedostali, abychom to prozkoumali. Naše pátrání tak bylo neúspěšné.
Možná víte o někom, kdo v Ostravě-Zábřehu chová červenou Aru. Případně v nedalekém okolí. Nemyslím si, že se vydali přes hlavní rušnou silnici k ShoppingParku. Budou spíše stále v okolí. Z obou stran je tato lokalita ohraničena hlavními silničními tahy.
Fauna trhy Ostrava
17. dubna 2011 v 15:37 | Lenka
Ostravané se konečně dočkali své vlastní zvířecí burzy. Na to, jak je toto město velké, mne již delší dobu udivovalo, že nemá svou větší obecnější burzu zvířectva, krmiva a chovného zařízení. Nemůže být samozřejmě zaměřena konkrétně, ale každý si tám to "své" najde, pokud se zdárně protlačí davem zvědavců a nákupčích.
Fauna trhy se konají v areálu výstaviště Černá louka, pavilon A.
Udávaná data burz jsou: 20.3., 17.4., 15.5., 19.6.2011.
Otevření: 8-12hod.
Vstupné: dospělí 30Kč, děti 15Kč
1. termín - 20. března 2011
Dorazili jsme na místo v 7:45hod. Fronta zvědavých a koupě chtivých lidí sahala v 5ti zástupu až na hlavní parkoviště naproti pavilonu, vedla tedy až k Divadlu loutek! Lidí byla neuvěřitelná spousta. Počasí svým mrazem nepřidávalo na náladě, ale počkat na otevření jsme si museli všichni.
Tento první termín byl poněkud chaotický, jak v organizaci, tak rozprostření stánků a prodejců. Na Fauna burze očekáváte zvířata a chovatelské potřeby, místo toho však odcházíte od pokladny kolem bufetu s klobásami, před výstupem do prvního patra míjíte stánky s domácími knedlíky, korbačíky a lízátky. Horní patro se hemží rozvernými dětmi, které piští, křičí a pobíhají jako urvané z řetězu, jen aby mohly osahat a okoukat veškerá zvířata. Pokud tedy máte zájem o jakýkoliv nákup, k chovateli se musíte probojovat.
Největší zastoupení měli prodejci s rybičkami a teraristikou (ještěrky, pavouci, aj.). Dále zde byli papouškáři - kroužky, sépiové kosti, směsi krmení, voliérky a klece, papoušci - aymary, andulky, amazoňani, žakové, kakaduové, rosely, korely, zebřičky, aj. drobné ptactvo. Dostavili se také pejskaři - krmení, oblečky, literatura, hračky, štěňata (např. pudli, jack russel teriér, jezevčíci). V neposlední řadě také spousta hlodavců a jejich příslušenství, včelařství, suchozemské želvy, aj.
2. termín - 17. dubna 2011
Burza je organizovanější. Stánky s jídlem nacházíte pouze v mezipatře u schodů, nepřekážejí chovatelům v jejich prodeji. Děti dostaly svůj koutek, kde malovali jarní či velikonoční tématiku s tím, že hlavní cenou byla klec s andulkou. Spousta lidí jistě ocenila, že se děti nehemžily pod nohama a nestrkaly ruce do každé klece, terária a akvária za zvířátky :-) Prodávajících se sešlo mnohem více, rozmanitost zvířat a chovatelských potřeb je bohatá. Z papoušků jsme mohli vidět Papouška senegalského, Papouška meyeri, Papouška konžského, Alexandra velikého, Aratingu sluneční, korely, andulky, aymary, amazoňany, rosely, pyrury, kakariky červenočelé, žaka, zebřičky a chůvičky, aj., dále také domácí slepice, kachny, holubi. Ne všichni byli zdraví a plní síly. To co jsme tam mohli vidět, bylo kolikrát až katastrofální a nelidské - např. papoušek s vyškubaným břichem a krvavýma nohama; p. konžští, kteří šlapali ve výkalech, plašili se a šlapali tak po sobě, otrhané ocasy a letky, špinavé peří; mláďata aymar, které měly položené hlavičky na zemi a příliš nereagovaly, aj. Chovatelů s krmivy se sešla pěkná řádka, každý měl velice přátelský a ochotný přístup.
Sešla se zde také spousta štěňat. Mohli jsme vidět malé jorkšírky, šarpeje, různé střapaté směsky, afghánského chrta, barzoje, buldočky, aj. Spousta stánků byla zaměřena na dobroty a krimva pro psy. Nechyběly ani oblečky, botičky, ponožky, kočárky a jiné výstřednosti pro psí miláčky.
Teraristika a akvaristika měly opět bohaté zastoupení. Stánky se hemžily pavouky, ještěrkami, rybami a rybičkami, hady, cvrčky, strašilkami a spoustou dalších. Nechybělo ani chovatelské zařízení a potřeby - lignocel, terária, akvária, vodní rostliny, písek, kameny, dekorace do terárek, aj.
Ocenili jsme vstřícnost a ochotu prodávajících, kteří (i když mají velké fronty čekajících) se vám věnují na 100%, povídají si s vámi, snaží se vyhovět přesně na míru, jejich rady jsou cenné a přímé. S některými chovateli jsme si příjemně popovídali, dostali jsme dokonce i osobní pozvání. Ráda vidím, že se prodávající opravdu vyznají v tom, co prodávají, že vám jen slepě neprodávají výrobky a potřeby stylem "ale jo, to bude dobré, berte to, však je vše stejné". I když jsme měli zájem o nějakou směs krmiva, po popovídání jsme koupili úplně jinou, která by nám měla vyhovovat. Doma se to samozřejmě potvrdilo!
Více informací na: www.faunatrhy.cz
Facebook: http://www.facebook.com/faunatrhy
Vybrané fotografie z burzy:
Psí doplňky

Korely, andulky

Alexandři a rosely

Amazoňan

Suchozemské želvy

Jezevčíci


Ostravská "mlha"
30. ledna 2011 v 13:22 | Lachtan
V pátek 28.1. si mohla spousta Ostravanů všimnout, že viditelnost vůči svým protějším sousedům a svému okolí není tak ostrá, jako každý den. Sami jsme vyrazili po 19hod pěšky do obchodu, bylo krásně jasno, teploty byly sotva kolem 0°C a my si tak udělali zároveň příjemnou večerní procházku. Když jsme vyšli z obchodu, neviděli jsme na konec parkoviště, budky s vozíky byly také najednou "pryč". Z ničeho nic se silně ochladilo a nebylo vidět na krok. Při dýchání jste měli pocit, že vám pod nos vanou výpary alespoň ze 4 nastartovaných aut...
Po příchodu domů jsme zjistili, že se ochladilo na - 4,9°C. Pro představu jsme si tento "krásný" večer zvěčnili a porovnali s následujícím dnem:

Následující den však byl ohromující. Mlha, která zároveň den předtím mrzla, vytvářela nejen na stromech nádheru, kterou by jí mohl závidět i ruský Mrazík. Posuďte sami:




PF 2011
26. prosince 2010 v 16:28 | Lachtan
Příjemné prožití svátků vánočních a úspěšné vykročení do nového roku!

Něco málo k pořízení si papouška
16. října 2010 v 23:30 | Standa Horák
Opět jsem zde použila článek svého přítele z jeho blogu. Týká se problematiky výše uvedené v nadpise....
zdroj: http://horaks.blogspot.com/
autor: Standa Horák
Lidé mají často zkreslené představy o náročnosti chovu papoušků a jejich potřebách. Stává se tak, že se noví majitelé diví, proč se jich papoušek bojí, proč je kouše, často křičí, nebo si dokonce vytrhává peří atd.
Problém bývá v drtivé většině na straně chovatele v jeho neinformovanosti či neznalosti potřeb svého svěřence (např. nutnost strávit s papouškem denně nějaký čas, nutnost pohybu, tzn. nechat papouška denně volně létat apod.), ale také může mít kořeny už v neuváženém výběru druhu i konkrétního kusu.
Náš Papoušek senegalský při volném pobytu v tělocvičně
Je třeba mít na mysli, že je to inteligentní tvor, který si velmi dobře zapamatuje, kdo a jak s ním jedná. Není výjimkou, že se papoušek bojí třeba ruky nebo osob, které mu připomínají nehezkou zkušenost a tuto ztrátu důvěry se už nemusí podařit překonat. Při pořízení si papouška je tedy dobré znát alespoň částečně jeho minulost. Ujišťování prodavače v obchodě, že papoušek si na vás zvykne, přestane kousat apod., není dobrou zárukou.
Vůbec kupovat si v obchodě jakékoli zvíře snad kromě rybiček, křečků apod. bych nedoporučoval, zvláště pak ne takto inteligentní a citlivé tvory jakými jsou papoušci. Nejen proto, že v obchodech je vyšší riziko onemocnění. Jak jsem psal už v článku o teraristice, moje zkušenosti se zverimexy jsou otřesné a to bylo myšleno už tehdy jen na obor teraristiky, ve kterém se trochu vyznám. I takto nenároční živočichové zde neměli dostatečné podmínky a péči (což se není čemu divit, když kolikrát prodávající ani neví, o jaký druh zvířete se jedná!).
Nechat papouška zavřeného v malé kleci, bez možnosti se proletět, po dobu, než si jej někdo koupí, je prostě týrání (a to není jen můj názor, stačí se začíst do literatury). Bohužel naše zákony na toto spíše psychické týrání nemyslí, byť inteligence papoušků je nepopiratelná. Jak vhodně poznamenal ve své knize Miloslav Josefovič: "Kdyby vědecký svět vyšším obratlovcům existenci určité úrovně vědomí přiznal, nastaly by patrně další problémy při ochraně zvířat i s chovem hospodářských zvířat."
Jenomže to tito obchodníci kolikrát ani neví nebo je jim to jedno. Papoušek je pro ně především jen zboží, které nejčastěji koupí od chovatele či překupníka, mnohdy ještě ve věku nevhodném pro odstavení mláděte od matky. A všem těmhle pak zaplatíte za papouška s nejistou minulostí a zdravím, samozřejmě mnohem vyšší cenu, nezřídka kdy překračující dvojnásobek ceny, za kterou lze pořídit u chovatele.
Mezi těmi je procento takových nečestných obchodníků menší. Solidní chovatel, který nemá zájem jen vydělat, vám o papouškovi rád něco poví, ukáže vám třeba v jakých podmínkách je chován, jeho rodiče, krmení, na které je zvyklý aj.. Papouška vám nechá "osahat", abyste viděli, je-li krotký, nemá-li nějaké trauma, ukáže vám jeho nohy - jsou jakýmsi indikátorem zdraví papouška apod. Kupní smlouva je samozřejmostí!
Pokud máte dobrý vztah se svým papouškem, dovolí vám i takovéto důvěrnonosti
Další podstatnou věcí je jejich správná strava, která má obrovský vliv na zdraví papouška a tím tedy i jeho psychickou pohodu. Zde opět hraje velkou roli neinformovanost. Obecné povědomí o tom, že papoušci se živí jen "nějakými" semeny a zrním je značně na vině špatného stravování a tedy i špatného zdraví a kratšího života našich opeřených přátel.
Nejen proto, že každý pocházejí z různých části světa, mají druh od druhu jiné nároky na stravování, které jim samozřejmě v domácím chovu značně upravujeme, ne-li měníme. Je třeba si tedy vyhledat správné informace.
Ale nejen to, mnohdy vidím a slýchávám, jak papoušky krmíme "lidskou" stravou (z ní papouškům škodí vyšší podíl soli). Kdo se o papoušky nezajímá, zřejmě neví, že některé pro nás neškodné potraviny jsou pro papoušky jedovaté, jako např. čokoláda, avokádo, káva, čaj aj..
A to samozřejmě není všechno, problematika chovu papoušků je mnohem složitější téma, které jsem jen nakousl. Možná to někoho udiví, ale i světově uznávaná odbornice na chování papoušku Rosemary Low ve své knize píše: "Mít papouška, je mnohem náročnější, než mít kočku nebo psa." Papoušek je jako malé dítě, potřebuje váš čas, vaši péči, lásku a vše vám bezezbytku vrací svou přízní až oddaností.
V debatách o papoušcích mi moje přítelkyně napsala:
"…ale ta péče je fakt důležitá,
někdo řekne: ale známý ho má taky jen v kleci a nic víc nemusí…
Není nic horšího, jako to takhle "bezstarostně" někde vidět a chtít totéž"
Shrnuto a podtrženo, před koupí papouška, je dobré nasbírat o něm co nejvíce informací. Ty základní můžete nalézt v knihách, některé z nich představuji v článku níže.
Tetanie
16. října 2010 v 23:25 | Lenka
Pokud máte co dočinění s touto nemocí ve svém okolí, vlastní zkušenosti, nebo naopak netušíte oč jde a zajímáte se, vytvořila jsem ucelenější blog pro tuto "nemoc".
Blog naleznete: http://tetanie.blogspot.com/
Na blogu se dočtete
- oč se vlastně jedná
- jaké jsou projevy tetanie
- co může tetanii a tetanický záchvat spouštět (vyvolat)
- co je to panická porucha a jak souvisí s tetanií
- jak její průběh ovlivnit, jak se jí nenechat pohltit
- které z léků nám mohou být předepsány
- na které potraviny bychom měli zaměřit svou pozornot z hlediska obsahu hořčíku
- možnost napsání vlastního příběhu či připomínek.
Ke každé kategorii je možno vkládat svůj komentář, nápad či vychytávku, která vás napadne a chcete se o ně podělit s ostatními a pomoci. Nebráním se samozřejmě ani připomínkám, co se dá vylepšit a jaké informace ještě doplnit.
Sejdeme se na blogu! :-)
Knihy o papoušcích
16. října 2010 v 18:06 | Standa Horák
Snad každý, kdo si chce pořídit nějaké domácí zvíře, si o něm shání informace. Tedy alespoň ti zodpovědnější. Chcete-li si pořídit jako domácího miláčka papouška, mám pro vás pár tipů na užitečnou literaturu.
Články z internetu, brožury i knihy se často omezují na popis jednotlivých druhů, jejich znaků, životního (přírodního) prostředí, potravy, fyziologie,… Jak funguje krevní oběh papoušků, z čeho se skládá jejich peří, čím se živí ve volné přírodě apod. pro nás asi nebudou prvotní důležité informace. Co pro nás (a naše blízké) bude znamenat pořízení si papouška a soužití s ním, co od něj můžeme čekat a na co se připravit, to jsem se dočetl až v knihách, které bych rád doporučil.
Pro představu o složitosti samotných papoušků, jejich pochopení a porozumění jejich potřebám, a to právě v péči člověka, se mi jeví jako ideální kniha Miloslava Josefoviče Papoušek u nás doma. Autor zde popisuje své praktické zkušenosti s několika papoušky. Kniha obsahuje podstatné informace ohledně jejich chování, povahy, potřeb, aj. Dočtete se zde mnohé o jejich "psychice", inteligenci, různorodosti osobností, ale také o jejich vývoji, anatomii, biologii… Dozvíte se, jak si vybrat papouška (obsahuje také seznam nejběžněji chovaných druhů a jejich stručný popis), co je nutné zvážit před jeho koupí, nároky na prostor a péči, správné krmení, výchova papouška atd.
Kniha klade důraz na spokojenost papouška a dobrý vztah mezi ním a člověkem. Dovolím si tvrdit, že bude jistě dobrým základem pro začínající chovatele, stejně jako inspirace pro ty zkušenější, kteří tak mohou získat slušný rozhled v oblasti ptáků a spoustu praktických zkušeností, o čemž vás jistě přesvědčí třeba kapitoly o vývoji ptáků, jejich šlechtění (barevných mutacích), vědách studujících chování živočichů a jejich osobnostech, které často cituje. Nakonec autor přidal i souhrn nejčastějších nemocí papoušků.
Někdo může namítat, že se autor v knize často opakuje, ale myslím si, že to není na škodu (tím spíše u začínajících chovatelů), některé věci si tak alespoň lépe zapamatujeme. Sám bych doporučil důležité věci si označit, či vypsat (třeba na úvodní stranu) svůj vlastní "podstatný" obsah. Je to výhodnější, než později zdlouhavě hledat. Škoda jen, že nakladatelství nedalo knize vazbu s pevnými deskami.
Druhá kniha, Papoušek - Inteligentní společník člověka, téhož autora jde věrně ve šlépějích porozumění těmto krásným tvorům. Je, myslím si, stejně vhodná pro začátečníky i již zkušenější chovatele. V některých kapitolách se sobě obě knihy podobají, ale tato vás mnohem více zasvětí do ornitologie i jiných věd, které jsou důležité propochopení chování a projevů papouška a, jak jsem již psal, opakování nám neuškodí. Zde se autor do hloubky zabývá psychikou papoušků.
Dočtete se na co si dát pozor při koupi mláděte (zdravé mládě nejen po fyzické stránce), výběr mezi ručně dokrmeným a odchovaným svými rodiči. Velmi se zabývá vlivem prostředí a podnětů na psychiku a zdravý vývoj nejen mláděte. Tedy tím, co málokdo považuje za podstatné, stojí-li v obchodě se zvířaty, před klecemi plných papoušků, se záměrem koupě.
Autor často prohloubí určitou oblast spíše až do odborné roviny, ale v zápětí vše vysvětlí konkrétním příkladem, zkušeností či přirovnáním. I laik si po přečtení knihy pojaté vcelku odborně, dokáže udělat obrázek o rozmanitosti papouščí mysli. I tato kniha obsahuje seznam některých oblíbených druhů s trochu podrobnějším popisem. Kdo má zájem více poznat papoušky a pochopit co stojí za jejich projevy, nebude, myslím si, touto knihou zklamán.
Jestliže se člověk po přečtení alespoň jedné knihy Miloslava Josefoviče rozhodne si papouška pořídit, jistě ocení další informace o tom, jak správně vychovávat a cvičit papouška. Ty nalezne v knize Grega Glendela Škola pro papoušky. Kromě základního pojednání o papoušcích z hlediska fyziologie, krmení, druhů apod. je to další z knih, které se věnují psychice papoušků.
Jsou zde jednoduše a stručně popsány základní povely (jako třeba u psa), které by měl váš papoušek zvládnout pro oboustranné porozumění a soužití s vámi. Vše je doplněno spoustou fotek. Tuto knihu bych si dovolil označit za nutnost při pořízení si papouška, je zde vše podstatné ve stručné a hutné formě. Kniha je přehledně rozčleněna, má větší písmo a tedy se i dobře čte. Při "práci" s papouškem je dobré moct do ní nahlížet.
Kdo chce mít se svým papouškem opravdu dobrý vztah a lépe mu porozumět, měl by si přečíst často doporučovanou knihu Proč můj papoušek…? od Rosemary Low, kterou M. Josefovič v prvních dvou představených knihách často cituje. Což, myslím, samo o sobě je zárukou cenných informací od světově uznávané ornitoložky a samozřejmě také chovatelky.V knize autorka uvádí i odpovědi na dopisy chovatelů, kteří si neví rady s chováním svých papoušků. Celá kniha je pojata jako odpovědi na nejčastější i málo běžné dotazy ohledně psychiky a chování papoušků, a stejně jako předchozí uvedené knihy velmi dbá na přátelský vztah mezi papouškem a jeho opatrovníkem. Zdá se, že kniha je pojata tak, aby radila majitelům papoušků, pokud už nějaký problém s papouškem mají. Určitě je ale lepší těmto problémům předejít a knihu si přečíst ještě před pořízením papouška.
Prostřednictvím mého přítele: http://horaks.blogspot.com/




